Jiří Lukeš

Ligeti – Frescobaldi projekt

Ligeti – Frescobaldi trailer from Jiri Lukes on Vimeo.

György Ligetiho (1923 – 2006) a Girolamo Frescobaldiho (1583 – 1643) dělí téměř 300 let, přesto jsou si oba autoři v určitých aspektech práce s hudebními parametry ve svých skladbách velmi blízko. Můj nový projekt si klade za cíl přiblížit posluchačům tyto dva zdánlivě velmi odlehlé hudební světy v jednom recitálu.
Canzoni alla Francese (1645) tvoří cyklus jedenácti polyfonních skladeb, ve kterých Frescobaldi rozvinul svůj kontrapunktický imitační styl, který se později stal základem pro barokní fugu. Bývá hrán nejčastěji na varhany, cembalo nebo spinet. Zvuk akordeonu přináší novou plasticitu, která je dána hlavně možností detailní práce s dynamikou a artikulací při hře.
Musica ricercata (1951 – 53) György Ligetiho měla premiéru 18. listopadu 1969 v Sundsvallu ve Švédsku. Název “ricercata” nemá až tak souvislost s ricercarem jakožto hudební formou, ale spíše je tímto termínem myšleno úsilí jakéhosi hledání nových kompozičních možností. Tento původně klavírní cyklus tvoří jedenáct částí s postupně narůstajícím počtem použitých tónů od dvou až do dvanácti tónů temperované chromatiky v poslední části, kterou Ligeti pojal jako ricercar k poctě Frescobaldiho. Některé části byly později Ligetim aranžovány pro dechový kvintet. Francouzský akordeonista Max Bonnay realizoval transkripci osmi částí cyklu, kterou později Ligeti autorizoval a byla rovněž publikována v nakladatelství Schott.